Sign-In:  
New Member: JENNIFER NAZARETH, India | Join Now! |

May 23, 2013
 
Konkani Zone »» Twinkle Star
Twinkle Star

Click here for Devnagari version

¥ÀÅvÀÄÛ ±ÉnZÉÆå PÁuÉÆå: 2

zÉÆªÉÇ D¤ PÁ¼ÉÆ

Då¤ì ¥Á®qÁÌ


¥ÀÅvÀÄÛ ±Émï ªÀíqï ¸ÁªÁÌgï. vÁPÁ ªÀíqï D¸ïÛ D¸ï°è. vÁZÁå eÁUÁågï vÁuÉ eÁAiÀiÁÛ÷å xÀgÁa PÀæ² Pɰè. eÁ¬ÄÛA PÀÄAPÁØA D¤ UÉÆªÁðAAiÀiï ¥ÉǸï°èA.

vÁå UÁAªÁAvï vÁå ªÀ¸Áð ZÉÆgÁAZÉ G¥Ázïæ ZÀqÉè. vÉÆ ¥ÉAmÉPï ªÉvÁ£Á vÁuÉ ¯Á¬Ä°è PÀtÂÎ, vÉÆ«êA, D¯ÉA, «Ä¸ÁðAUï, a¥ÁÖA, ZÉÆj eÁAªïÌ zÀ°ðA. ªÀiÁqÁ ªÀAiÉÄè ¨ÉÆAqÉÃAiÀiï ªÀiÁAiÀiÁPï eÁ¯É. PÀÄAPÁØAAiÀiï JPÉÃPïZï £À¥ÀAAiÀiïÑ eÁ°A. vÁå SÁwgï vÁuÉ KPï ¢Ã¸ï DAVØ ªÀZÉÆ£ï zÉÆÃ£ï ¥ÉmÁåAPï ºÁqÉè. vÁAvÉÆè KPï zÉÆªÉÇ. vÁPÁ vÁuÉ zÉÆªÉÇ ªÀÄíuï £ÁAªï ¢¯ÉA. vÁAvÉÆè KPï PÁ¼ÉÆ. vÁPÁ vÁuÉ PÁ¼ÉÆ ªÀÄíuï £ÁAªï ¢¯ÉA.

zÉÆVà ¥ÉmÁåAPï ¥ÀÅvÀÄÛ ±Én£ï D¦èA vÉÆÃmÁA ¨sÁmÁA gÁQÑ dªÁ¨ÁÝj ¢°. vÁå G¥ÁæAvï D¦è ¸ÀVî dªÁ¨ÁÝj zÉÆªÉÇ D¤ PÁ¼ÁåZÉgï ¸ÉÆqÀÄ£ï RAw«uÉ vÉÆ ¥ÉÃAmÉPï ªÀZÉÆ£ï AiÉÄvÁ¯ÉÆ.

zÉÆªÉÇ ¨sÁjZïÑ ¥ÁvÉåuÉZÉÆ. vÉÆ zsÀ£Áå£ï ¸ÁAUï¯ÉèA PÁªÀiï ¸ÀÄqÀÄìqÁAiÉÄ£ï PÀvÁð¯ÉÆ. PÁ¼ÉÆ E¯ÉÆè¸ÉÆ D½ê. vÁPÁ gÁvï ¢Ã¸ï ¥ÀÅvÀÄÛ ±ÉnZÉA vÉÆÃmï gÁPÉÆ£ï gÁPÉÆ£ï ¥ÀÅgÉÆ eÁ¯ÉèA.

`PÁªÀiÁUÁgÁAPï eÁ¯Áågï Dmï ªÉÇÃgÁAZÉA PÁªÀiï. G¥ÁæAvÉÆè ªÉÃ¼ï ¸ÀÄn. vÁå ¨sÁAiÀiïæ DAiÀiÁÛgÁZÉA D¤ ¥sɸÁÛ ¥À¨Éð ªÉüÁgï gÀeÁ. ¸ÁAUÁvÁZï vÁAPÁA zÀgÀ§¸ïÛ ¸ÁA¨Á¼ï. ¥sɸÁÛ ¥À¨ÉðPï ¨ÉÆÃ£Á¸ï. DªÀiÁÌA ¸ÁA¨Á¼ï¬Äà £Á ªÀiÁwÛÃAiÀiï £Á. ªÀíAiÀiÁè÷å£ï ¢¸ÁZÉA ZÀ«Ã¸ï ªÉÇgÁA PÁªÀiï.' aAvÁ¯ÉÆ vÉÆ. vÁå SÁwgï KPï ¥Á«ÖA ¥ÀÅvÀÄÛ ±ÉnZÁå ¥Á¸ÁAvÉèA ¸ÀÄmÁeÉ ªÀÄíuï vÉÆ ªÀiÁArÚ PÀvÁð¯ÉÆ.

KPï ¢Ã¸ï ¥ÀÅvÀÄÛ ±Émï ¥ÉÃAmÉPï Uɝɯ. zÉÆªÉÇ D¤ PÁ¼ÉÆ vÉÆÃmÁ ¨sÁmÁA¤ ¨sÀAªÁÛ¯É. vÉÆÃmÁ ¨sÁmÁA¤ ¨ÉÆAªÁÛ£Á ¨ÉÆAiÀiÁè UÁzÁå¯ÁVA DAiÉÄè.

¨ÉÆAiÀiÁè UÁzÁåAvï PÁ¼ÉÆ QvÉA ¥À¼ÉvÁ? KPï ªÀiÁqï UÁzÁåAvï ¥ÀqÁè. vÁAvÀÄA gÁ¸ï gÁ¸ï ¨ÉÆAqÉ D¸Ávï. vÁPÁ QvÉA PÀ½vï UÁzÁåAvÁè÷å ¨ÉÆAiÀiÁè UÁzÁåZÁå GzÁÌAvï D¸ÉÆÑ ªÀiÁqï UÁzÁå ªÉÄgÉÃgï D¸ÁÑ÷å ªÀiÁqÁZÉA ¥ÀæwgÀÆ¥ï ªÀÄíuï.

eÁAiÉÆÛ vÉÃA¥ï xÁªïß ¨ÉÆAqÉÆ ¦AiÉÄeÉ ªÀÄíuï D±Éêïß D¸ï¯Áè÷å PÁ¼ÁåPï ªÀiÁqÁgï ZÀqÉÆAPï eÁAiÀiÁßvï¯ÉèA eÁ¯Áè÷å£ï vÁa D±Á D±ÁZïÑ eÁªïß Ggï°è.

`DvÁA UÁzÁåAvï ¥Àqï¯Éè ºÉA ¨ÉÆAqÉ ¸ÉÆqÉÑ £ÀíAiÀiï' ªÀÄíuï aAvÀÄAPï PÀgÀÄAPï ¯ÁUÉÆè PÁ¼ÉÆ. zÉÆªÁå£ï PÁAAiÀiï ºÉ ¨ÉÆAqÉ ¥À¼É¯ÁåvïVà ªÀÄíuï vÉÆ zÉÆªÁå PÀIJ£ï ¥À¼É¯ÁUÉÆè. zÉÆªÉÇ vÉÆÃmÁZÁå DPÁqÁå¯ÁVA ¢Ã±ïÖ ¯Áªïß PÉÆtÂà ZÉÆÃgï AiÉÄvÁvïVà ªÀÄíuï ¥À¼Éªïß D¸ï¯ÉÆè.

`zÉÆªÁå£ï ¥À¼É£Ávï¯ÉèA ¨ÉÆgÉAZï eÁ¯ÉA. dgï zÉÆªÉÇ ºÉ ¨ÉÆAqÉ ¥À¼Évï vÀgï ºÉ «AZÀÄ£ï PÉÆqÁÌ÷åAvï gÁ¸ï PÀZÉðA ZÀrvï PÁªÀiï ªÀiÁíPÁ ¢Ãvï ªÀÄíuï' aAvÀÄ£ï vÁPÁ C±ÉA ¸ÁAUÁ¯ÁUÉÆè.

"C¼ÉUÁ zÉÆªÁå. PÁ¯ï gÁwPï gÁ£Á xÁªïß D¬Ä¯Áè÷å ªÉÆgÁAPï zÁAªÁØAªÉÑA PÁªÀiï D¸ï¯Áè÷å£ï ¤Ãzï £Á¸ÁÛ£Á ªÀiÁíPÁ ªÀĸïÛ ¥ÀÅgÁ¸Àuï eÁ¯Áå D¤ ZÀ¯ÉÆAPï vÁAPÁ£Á. vÁå SÁwgï ºÁAªï ºÁAUÁ¸Àgï E¯ÉÆè¸ÉÆ ªÉÃ¼ï ¨ÉÆ¸ÉÆ£ï ¥ÀÅgÁ¸Áuï PÁqÁÛA D¤ ºÁAUÁZÉA ¨sÁmï gÁPÁÛA. vÀÄA vÉA ¥À¬Äê¯ÉA vÉÆÃmï gÁPï. eÁAiÀiïÛVÃ?"

¸ÀwÛ zÉÆªÁå£ï ºÀÆA ªÀÄíuï vÀQè ºÁ®¬Äè. vÉÆ ¥À¬Äê¯Áå vÉÆÃmÁPï Uɝɯ. vÁPÁ QvÉA PÀ½vï ºÁå PÀ¥Àn PÁ¼ÁåaA PÀÄvÀAvÁæA.

zÉÆªÉÇ UɝɯèZï Uɝɯè PÁ¼ÉÆ zÀ§PïÌ ªÀÄíuï UÁzÁåPï GqÉÆè. QvÁå? UÁzÁåAvï ¥Àqï¯Éè ¨ÉÆAqÉ SÁvÁA ªÀÄíuï. ¥ÀÇuï UÁzÁåAvï ¨ÉÆAqÉ D¸ÁvÉà vÀgï. £Á. UÁzÁåAvï C¸ÉÆÑ PÉÃzï ªÀiÁvï. ¤Ãeï eÁªïß PÁ¼ÁåPï ¢¸ï¯ÉèA vÉA ªÀiÁqÁZÉA ¥ÀæwgÀÆ¥ï.

PÁ¼ÉÆ ¸ÀUÉÆî PÉÃzÁAvï §ÄqÉÆè. DAUÁ¥ÁAUÁgï ºÁvÁ¥ÁAAiÀiÁAPï ²ªÉÄÖPï ¸ÀUÁî÷å¤Ã PÉÃzïZïÑ PÉÃzï. vÁå PÉÃzÁ xÁªïß GmÉÆ£ï AiÉÄÃAªïÌ ¥ÀÅtÂà eÁvÁAiÉÄ vÁPÁ? KPï ¥ÁAAiÀiï PÁqÁÛ£Á C£ÉåÃPï PÉÃzÁAvï gÉÆA¨ÁÛ.

ªÉÇmÁÖgÉ ¥sÀfAvïZïÑ ¥sÀfAvï. QvÉA PÀZÉðA ¸ÀªÀiÁÓ£Á¸ÁÛ£Á vÉÆ xÀAAiÀiïÑ ¨ÉÆ¸ÉÆè D¤ ªÀíqÁè÷å£ï gÀqÉÆè. gÀqÁè÷åjà PÉÆÃuÁPï DAiÀiÁÌvÁ? ±Émï ¨ÁAiÉÄè ¨sÀÄUÁåðAPï Wɪïß ¥ÉÃAmÉPï UɯÁ. zÉÆªÉÇ ¥À¬Äì¯Áå vÉÆÃmÁPï UɯÁ.

PÀ±ÉÃAAiÀiï KPï ªÉÆÃ£ï PÀ£ïð PÀ±ÁÖA¤ PÉzÁAvï ¯ÉÆ¼ÉÆ£ï ¯ÉÆ¼ÉÆ£ï UÁzÁå ªÉÄÃgɯÁVA DAiÉÆè. vÁZÁå £À²Ã¨Á£ï vÁPÁ ªÉÄÃgÉÃgï xÁªïß ¨sÁAiÀiïæ UÁzÁåPï D¬Ä¯ÉèA ªÀiÁqÁZÉA ¥Á¼ï ªÉļÉîA. vÉA ¥Á¼ï Wɪïß vÉÆ PÀ±ÁÖA¤ ªÀAiÀiïæ DAiÉÆè.

ªÀAiÀiïæ AiÉÄêïß D¥ÉèA ªÀÄÄPÁªÉƼï UÁzÁåAvï ¥À¼ÉvÁ vÀgï G¯ÁðV vÉÆ? vÉÆÃAqï ¸ÀUÉîA §zÁ¯ÁèA. DAUÁZÉ PÉøï¬Äà PÉÃzï gɪÉÇØ¯Áè÷å£ï zÁmÉ ªÉÆmÉ eÁ¯Áåvï. J¢±Áå ²ªÉÄÖZÉgï PÉÃzï gÁªÉÇ£ï J¢ ªÉÆn eÁ¯Áå. vÁPÁ vÁaZï ªÉÇ¼ÉÆPï ªÉļÁ£Á.

vÁåZï ªÉüÁ PÁ¼ÁåPï ¸ÉÆzsÀÄ£ï zÉÆªÉÇ xÀAAiÀÄìgï DAiÉÆè. zÉÆªÉÇ zsÁAªÉÇ£ï AiÉÄvÁ£Á PÁ¼ÁåPï KPï G¥ÁAiÀiï gÀhļÁÌ¯ÉÆ. `DvÁA ºÉÆ G¥ÁAiÀiï ºÁAªï ªÁ¥Áj£ï vÀgï ft¨sÀgï ¸ÀÄSÁ£ï fAiÉĪÉåvï' ªÀÄíuÁ¯ÉÆ vÉÆ D¥ÁÚ¯ÁVA.

zÉÆªÉÇ PÁ¼ÁåPï ¸ÉÆzÁÛ D¤ ¸ÉÆzÁÛ. vÀjà vÁPÁ vÉÆ ¢¸Á£Á. zÉUÉ£ï ¥À¼ÉvÁ£Á KPï «avïæ ªÀÄ£ÁÓvï gÀhļÁ̰ vÁPÁ. C¸À¯Áå ªÀÄ£ÁÓwPï vÁuÉ AiÉÄzÉÆ¼ï ¥À¼É¯ÉèA £Á. vÁPÁ QvÉA PÀ½vï ºÉÆ PÉÃzÁAvï §Äqï¯ÉÆè PÁ¼ÉÆ ªÀÄíuï.

"PÉÆÃuï vÀÄA?" «ZÁj¯ÁUÉÆè zÉÆªÉÇ vÁå «avïæ ªÀÄí£ÁÓwPï.

"ªÉÇUÉÆ gÁªï" UÀeÁð¯ÉÆ PÁ¼ÉÆ D¥ÉÇè vÁ¼ÉÆ §zÀÄè£ï. "ºÁAªï eÁªÁ߸ÁA UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ï."

"PÁ¼ÉÆ RAAiÀiï UɯÁ? vÁuÉ PÀ¸ÉÆ vÀÄPÁ ©üvÀgï AiÉÄÃAªïÌ ¸ÉÆqÉÆè" ZÀqÀàqÉÆè zÉÆªÉÇ.

"ªÉÇUÉÆ gÁªï" E¯ÉèA ªÉÇqÁè÷å£ï UÀeÁð¯ÉÆ PÁ¼ÉÆ. ºÁAªï UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ï. PÁ¼ÁåPï ºÁAªÉ AiÉÄzÉÆ¼ïZïÑ ¨ÉÆPÁªïß SɯÁA. DvÁA vÀÄPÁAiÀiï SÁvÁA" ªÀÄíuï zÉÆªÁå¸À²ð£ï Uɝɯ vÉÆ.

zÉÆªÉÇ ©üAiÀiÁ£ï ¢A¨Éågï ¥ÀqÉÆ£ï "zÀªÀiÁäAiÀiÁå" ªÀÄíuÁ¯ÉÆ. "zÀAiÀiÁPÀ£ïð ªÀiÁíPÁ SÁAiÀiÁßPÁ. vÀĪÉA QvÉA ¸ÁAUÉèAAiÀiï vÉA ºÁAªï PÀvÁðA. ¥ÀÇuï ªÀiÁíPÁ fAiÉÄAªïÌ ¸ÉÆqï."

"eÁAiÀiïÛ. ºÁAªï vÀÄPÁ fAiÉÄAªïÌ ¸ÉÆqÁÛA." ªÀÄíuÁ¯ÉÆ PÁ¼ÉÆ. "¥ÀÇuï KPï ±Àvïð. ªÀÄíeÉ «±ÁåAvï vÀÄeÁå zÀ£ÁåPï vÀÄAªÉA QvÉAZï ¸ÁAUÉÆAPï £ÀeÉÆ. eÁå ¢¸Á vÀÄA ¸ÁAUÁÛAiÀiï vÁå ¢Ã¸Á ºÁAªï vÀÄPÁ ¨ÉÆPÁªïß ¨ÉÆPÁªïß SÁvÀ¯ÉÆA"

"eÁAiÀiïÛ." vÀQè ¨ÁUÁAiÀiÁèUÉÆè zÉÆªÉÇ.

"wvÉèA ªÀiÁvï £ÀíAiÀiï" ªÀÄíuÁ¯ÉÆ PÁ¼ÉÆ. "ºÁAªï QvÉA ¸ÁAUÁÛA vÉA vÀÄAªÉA ºÁqïß ¢ÃeÉ. D¤ ºÁAªÉA ¸ÁAUï¯ÉèA vÀÄAªÉA PÀjeÉ"

"eÁAiÀiïÛ." SÁ°ÛªÀiÁ£ï WÁ°¯ÁUÉÆè zÉÆªÉÇ.

"DvÁA ªÀiÁíPÁ vÀÄA PÀuÉÎ vÉÆÃmÁPï D¥Àªïß ªÉÇgï." ªÀÄíuÁ¯ÉÆ PÁ¼ÉÆ. zÉÆªÉÇ PÁ¼ÁåPï PÀuÉÎ vÉÆÃmÁPï D¥Àªïß ªÀí£ïð Uɝɯ. PÁ¼ÉÆ ¥ÉÇÃmï¨sÀgï PÀtÂÎ SÁªïß D¤ ¯ÁVê¯Áå gÁ£ÁAvï ªÉÇZÉÆ£ï DgÁªÀiÁAiÉÄa ¤Ãzï PÁr¯ÁUÉÆè.

¥ÉÃAmÉPï UÉ¯ÉÆè ¥ÀÅvÀÄÛ ±Émï ¸ÁAeÉgï DAiÉÆè. vÉÆ AiÉÄêïß ¥À¼ÉvÁ vÀjà QvÉA. vÁa PÀtÂÎ ¸ÀVî £Á¸ï eÁ¯Áå. D¤ PÁ¼ÁåZÉÆ ¥ÁvÉÆÛ £Á. `»A C£ÁßqÀàuÁA zÉÆªÁåaA.' ªÀÄíuï ¨sÀUÁÛ vÁPÁ. `zÉÆªÁå£ï PÁ¼ÁåPï ®UÁqï PÁqïß PÀtÂÎ ¥ÀÇgÁ SÁªïß ¸À¥sÁAiÀiï PɯÁå.' ªÀÄíuï aAvÁ vÉÆ.

"zÉÆªÉÇ zÉÆªÉÇ" ªÀÄíuÁÛ vÉÆ. zÉÆªÉÇ zsÁAªÉÇ£ï AiÉÄvÁ D¤ "PÁ¯ÉA zÀ£Áå" ªÀÄíuï «ZÁvÁð.

¥ÀÅvÀÄÛ±Émï PÀuÉÎ «±ÁåAvï D¤ PÁ¼Áå «±ÁåAvï «ZÁvÁð. vÀjà zÉÆªÉÇ UÁzÁågÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ©üAiÀiÁ£ï vÉÆÃAqï ¸ÉÆr£Á. ¥ÀÅvÀÄÛ ±ÉnZÉÆ gÁUï ªÀĸÀÛPÁPï ZÀqÁÛ. DAUÁÚAvÉèA ¨sÁvÉuï §qÀAªÉÑA §AiÀiÁÛqï «AZÀÄ£ï vÉÆ zÉÆªÁåPï ¸À¸ÀðjÃvï ¨ÉÆqÀAiÀiÁÛ.

zÀÄ¸ÉÆæ ¢Ã¸ï DAiÉÆè. vÁå ¢Ã¸ï¬Äà ¥ÀÅvÀÄÛ ±Émï ¥ÉAmÉPï Uɝɯ. ºÉÆZïÑ ªÉÃ¼ï ¥À¼Éªïß PÁ¼ÉÆ ¥ÀvÀÄð£ï UÁzÁåAvÁè÷å PÉÃzÁAvï ¯ÉÆ¼ÉÆ£ï UÁzÁågÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï DAiÉÆè. UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁPï ¥À¼Éªïß zÉÆªÉÇ ©üAiÀiÁ£ï ªÀiÁ£ï ¨ÁUÁAiÀiÁèUÉÆè.

"ªÀiÁíPÁ vÉÆªÁê÷åZÁå vÉÆÃmÁPï D¥Àªïß ªÀgï." ¥sÀªÀiÁðAiÀiÁèUÉÆè UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ÉÆÑ PÁ¼ÉÆ.

zÉÆªÉÇ PÁ¼ÁåZÁå (UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå) ¥ÁAAiÀiÁAPï ¥ÀqÁ¯ÁUÉÆè. D¤ DzÉè ¢¸Á §AiÀiÁÛqÁ£ï ¥ÀÅvÀÄÛ±Én£ï D¥ÁÚPï ªÀiÁgï°è UÀeÁ¯ï ¸ÁAUÁ¯ÁUÉÆè.

vÀjà zsÁgÀÄuï PÁ¼ÁåZÉA PÁ½eï ªÉÆAªÁ¼Á£Á eÁ¯ÉA.

"ªÉÇUÉ gÁªï" UÀeÁð¯ÉÆ PÁ¼ÉÆ. "ªÀiÁíPÁ vÀÄA ªÉÇvÁðAiÀiï ªÀ £Á vÉA ¸ÁAUï. £Á ºÁAªïZïÑ vÀÄPÁ SÁvÁA."

"zÀªÀÄäAiÀiÁå. ªÀiÁíPÁ SÁAiÀiÁßPÁ. vÀÄPÁ ºÁAªï vÉÆªÁê vÉÆÃmÁPï D¥Àªïß ªÉÇvÁðA." ¥ÀgÁw¯ÁUÉÆè zÉÆªÉÇ.

C±ÉA zÉÆªÁå£ï UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ÁÑ÷å PÁ¼ÁåPï vÉÆªÁê÷å vÉÆÃmÁPï D¥Àªïß ªÉí¯ÉA.

zÀ¤ DAiÉÆè. vÉÆÃmï £Á¸ï eÁ¯ÉèA ¥À¼É¯ÉA vÁuÉ. vÉÆ gÁUÁ£ï gÀhļÁ¯ÁUÉÆè. "zÉÆªÉÇ zÉÆªÉÇ" ªÀÄíuï zÉÆªÁåPï D¥ÀAiÀiÁèUÉÆè. zÉÆªÉÇ D¬Ä¯ÉÆèZï vÁPÁ KPÁ ªÀÄÄqÉÆ ¨ÁA¢Ñ PÉÆzÁAn Wɪïß ¸À¸ÀðjÃvï §qÀAiÀiÁèUÉÆè. D¤ vÁPÁ vÁuÉ G¥Á²A WÁ¯ÉA.

w¸Éæ ¢Ã¸ï¬Äà zÀ¤ ¥ÉÃAmÉPï Uɝɯ.

Deï zÉÆªÉÇ ªÀiÁgÁA¤ ¤vÁæuï eÁ¯Á. ªÀiÁvï £ÀíAiÀiï vÁPÁ ¨sÀÄPÉ£ï ªÉÇr AiÉÄvÁvï. "Deï UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁPï QvÉAZï SÁAªïÌ ¢AªÉÇÑ£Á" ªÀÄíuï aAw¯ÁUÉÆè vÉÆ.

vÁå ªÉ½A PÉÃzÁAvï §ÄqÉÆ£ï PÁ¼ÉÆ, UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï DAiÉÆè.

"ªÀiÁíPÁ Deï PÀÄAPÁØA SÁAiÉÄÓ." ªÀÄíuÁ¯ÁUÉÆè UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ÉÆÑ PÁ¼ÉÆ.

"Deï vÀÄPÁ QvÉAZï SÁAªïÌ ¢Ã£Á. PÁ¯ï ªÀiÁíPÁ zÀ£Áå£ï PÉÆzÁAn£ï ¸À¸ÀðjÃvï §qÀAiÀiÁèA. ªÀiÁvï £ÀíAiÀiï G¥Á²A WÁ¯ÁA" ªÀÄíuÁ¯ÉÆ zÉÆªÉÇ UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ÁÑ÷å PÁ¼ÁåPï.

"ªÉÇUÉ gÁªï" UÉÆgÉÆeï WÁ° UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ÁÑ÷å PÁ¼Áå£ï. "PÀÄAPÁØA ¸À²ð£ï ªÉÇ£ÁðAAiÀiï vÀgï DvÁAZï SÁvÁA" ªÀÄíuï vÉÆ zÉÆªÁåa UÉÆ«ÄÖ zsÀgÀÄAPï Uɝɯ.

©üAiÀiÁ£ï zÉÆªÉÇ UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ÁÑ÷å PÁ¼ÁåPï PÀÄAPÁØZÁå WÀÄqÁ¯ÁVA D¥Àªïß ªÀí£ïð Uɝɯ. PÁ¼ÉÆ PÁPÀÄð PÀÄPÀÄð PÀ£ïð JPÉÃPïZïÑ PÀÄAPÁØAPï SÁAªï̯ÁUÉÆè. fêÁZÁå DPÁè¸ÁPï PÀÄAPÁØA PÉÃA PÉÃA ªÀÄíuï ¨ÉÆ¨Ámï ªÀiÁj¯ÁVèA.

vÁåZï ªÉ½A ¥ÀÅvÀÄÛ±Émï ¥ÉAmÉAvï D¥ÉèA PÁªÀiï ªÉVAZï ¸ÀA¥Àªïß Deï zÉÆªÁåa ZÉÆj zÀjeÉ D¤ ¸ÁQð §Æzï ²PÀAiÉÄÓ ªÀÄíuï ¸ÀgÁgÁA WÀgÁ AiÉÄvÁ¯ÉÆ. WÀgÁ¯ÁVA ¥ÁªÁÛ£Á vÁPÁ PÀÄAPÁØZÉÆå DPÁè¸ÁZÉÆå ¨ÉÆ¨ÉÆ DAiÀiÁ̯ÁUÉÆè÷å. ±Én PÀÄAPÁØ WÀÄqÁ¯ÁVA zÁAªÉÇè.

WÀÄqÁ¯ÁVA ¥ÁªÁÛ£Á QvÉA ¥À¼ÉvÁ vÉÆ? zÉÆªÉÇ ®eÉ£ï ¸ÉÆAr ¥ÉÇAzÁ WÁ¯ïß ¨ÉƸÁè. D¤ PÉÆÃuïVà PÀÄAPÁØAa UÉÆ«ÄÖ aqÀÄØ£ï SÁªïß D¸Á.

"PÉÆÃuï xÀAAiÀiï" UÀeÁð¯ÉÆ ¥ÀÅvÀÄÛ±Émï.

ªÀÄeÉãï PÀÄAPÁØA SÁAªÁÑ÷åAvï ªÀÄUïß eÁªïß D¸ï¯Áè÷å UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï D¸ï¯Áè÷å PÁ¼ÁåPï ºÉÆ vÁ¼ÉÆ DAiÀiÁÌ¯ÉÆ. RAAiÀiï xÁªïß ºÉÆ vÁ¼ÉÆ DAiÉÆè vÉÆ ¥À¼ÉAªïÌ vÀQè WÀÄAªÁتïß ¥À¼É¯ÉA vÁuÉ. vÉzÁ¼Á §ÄzÀéAvï ¥ÀÅvÀÄÛ±ÉnPï vÉÆ ªÉøï WÁ¯ÉÆè D¥ÉÇèZï ¥ÉmÉÆ PÁ¼ÉÆ ªÀÄíuï ªÉÇ¼ÉÆPï ªÉĽî.

¥ÀÅvÀÄÛ ±Én£ï "PÁ¼ÉÆ PÁ¼ÉÆ" ªÀÄíuï ¨ÉÆ¨Ámï WÁ°.

DvÁA D¦è ¦üvÀÄj GUÁÛqÁPï D¬Äè w PÁ¼ÁåPï PÀ½î. vÁuÉ vÀPÀëuï D¥Áè÷å ¥ÁAAiÀiÁAPï §Æzï ¸ÁAVè. vÉÆ ªÁAZÁè÷ågï ©üPï ªÀiÁUÉÆ£ï SÁvÁA ªÀÄíuÉÆ£ï vÉÆ ¥À¬Äê¯Áå ClÖAUï gÁ£ÁPï zsÁAªÉÇè.

ºÉÆ PÁ¼ÉÆ, UÁzÁå gÁPÉÆÌ¸ÁZÁå ªÉøÁgï DAiÀiÁè ªÀÄíuï PÀ½vï eÁ¯ÉÆè zÉÆªÉÇ PÁ¼ÁåPï zÁAªÁتïß ªÉÇ£ïð Uɝɯ. vÀjà DzÁè÷å ¢¸Á ªÀiÁgÁ£ï ¤vÁæuï eÁ¯Áè÷å£ï D¤ ¥ÉÇmÁPï SÁAiÀiÁßvï¯Áè÷å£ï vÁPÁ ZÀqï zÁAªÉÇAPï eÁ¯ÉA£Á. vÉÆ WÀgÁ ¥ÁnA DAiÉÆè. PÁ¼Áåa ¦üvÀÄj PÀ½î ªÀÄí¼Áî÷å ¸ÀAvÉÆ¸Á£ï "ªÁé ªÁé ªÁé" ªÀÄíuÉÆ£ïAZï gÁªÉÇè.

¥ÉmÉ DvÁAAiÀiï "ªÁé ªÁé ªÁé" ªÀÄíuÁÛvï. ¥ÀÇuï DªÀiÁÌA vÉA ¨Ë ¨Ë ¨Ë ªÀÄíuï DAiÀiÁÌvÁ. DvÁAAiÀiï ¥ÉmÉ "zÀĪÉÇ zÀĪÉÇ zÀĪÉÇ" ªÀÄí¼Áågï zsÁAªÉÇ£ï AiÉÄvÁvï (zÉÆªÉÇ zÉÆªÉÇ D¸ï¯ÉèA ªÀiÁvï DvÁA zÀĪÉÇ zÀĪÉÇ eÁ¯ÁA).

vÀ±ÉAZï PÁ¼ÁåPï PÁ¼ÉÆ PÁ¼ÉÆ ªÀÄíuÉÆ£ï ªÀÄíuÉÆ£ï DvÁA D«Ä vÉA PÉÆ¯ÉÆ PÉÆ¯ÉÆ ªÀÄíuÉÆPï zÀ¯ÁðA.

¥ÀÅvÀÄÛ±ÉnZÁå WÀgÁxÁªïß zsÁAªï¯ÉÆè ºÉÆ PÉÆ¯ÉÆ DdÆ£ï ¥Á¸ÀÆ£ï CmÁÖAUï gÁ£ÁA¤ fAiÉÄvÁ D¤ ¥ÉmÁåAPï ªÀ zÉÆªÁåPï ¥À¼ÉvÁ£Á ©üAiÉÄvÁ. vÁZÉA DAUï DvÁAAiÀiï PÉÃzÁAvï §Äqï¯Éè §jAZï D¸Á. vÁa PÉÃzÁAvï §Äqï°è ²«ÄÖ DdÆ£ï ªÉÆn D¸Á. eÁ¯Áåjà D¦è §Æzï ªÀiÁvï vÉÆ ¸ÉÆr£Á. gÁ£ÁAvï gÁªÉÇ£ï zÉÆªÁåPï "ªÉÇUÉÆ gÁªï" ªÀÄíuï ¥sÀªÀiÁðAiÀiÁÛ. vÉA ªÀiÁvï DªÀiÁÌA "GPÉÌêÉÇà GPÉÌêÉÇÃ" ªÀÄíuï DAiÀiÁÌvÁ.

--------------------------------------------------------------------------------

Put'tu Xettichio Kannio - 2

Dhovo Ani kallo
   By Ancy Paladka

Put'tu xett vhod savkar. Taka vhod ast asulli. Tachea astir tanne zaitea torachi kruxi kelli. Zaitim kunkdam ani gorvain posullim. Tea ganvant tea vorsa choranche upaddr chodle. To pentek vetana tanne lailli konngi, tovxim, alem, mirsang, chiptam, chori zanvk laglim. Madda voile bondei maiak zale. Kunkdaim ekekuchch nopainch zalim. Tea khatir tanne ek dis angdi vochon don peteank hadle. Tantlo ek dhovo. Taka tanne dhovo mhonn nanv dilem. Tantlo dusaro kallo. Taka tanne kallo mhonn nanv dilem. Dogi peteank put'tu xettin aplim tottam bhattam rakchi zovabdari dili. Tea uprant apli sogli zovabdari dhovo ani koleacher soddun khontivinne to pentek vochon ietalo.

Dhovo bharich patiennecho. To dhonean sangullem kam sudsudaien karatalo. Kallo illoso allxi. Taka rat dis put'tu xetichem tott rakon rakon puro zallem.

`Kamagarank zalear att voram kam. Uprantalo vell sutti. Tea bhair aitarachem ani festa porbe vellar roza. Sangotachch tankam dorabost samball. Festa porbek bonas. Amkam samballi na mat'ti-i na. Voilean disachem chovis voram kam.' Chintalo to. Tea khatir ek pavttim put'tu xetichea fasllentlem suttaje mhonn to upav sodtalo.

Ek dis put'tu xett pentek gelo. Dhovo ani kallo totta bhattani bonvtale. Totta bhattani bhavon bhavon boila xetalagim aile.

Boila xetant kallo kitem polleta? ek madd xetant poddla. Tantum ras ras bonde asot. Taka kitem kollit boila xetachea udkant ascho madd xeta merer aschea maddachem prati-rup vo  vo pod-bimb mhonn.

Zaito temp tavn bonddo pieje mhonn axevan asul'lea kalleak maddar choddonk zainatullem zal'lean tachi axa axac zavn urli.

`Atam xetant podul'le he bonde sodche nhoi' mhonn upai sodilaglo kallo. Dhovian kain he bonde polleleatgi mhonn to dhovea kuxin pollelaglo. Dhovo tottachea akaddealagim dixt lavn konni chor ietatgi mhonn pollevn asullo.

`Dhovean pollenatul'lem borench zalem. Zor dhovo he bonde pollet tor he vinchun koddkiant ras korchem choddit kam mhaka dit mhonn' chintun taka oxem sangalaglo.

"Allega dhovea. Kal ratik rana tavn ail'lea morank danvddanvchem kam asul'lean nid nasatana mhaka purasann zalea ani cholonk tankana. Tea khatir hanv hangasor illoso vell boson purasann kaddtam. Ani hangachem bhatt raktam. Tum tem poixillem tott raak. zaitgi?"

Sot'ti dhovean hun mhonn tokli haloili. To poixilea tottak gelo. Taka kitem kollit hea kopotti kalleachim kutantram.

Dhovo gelloch gello kallo dabakk mhonn xetak uddlo. Kitea? xetant podul'le bonde khatam mhonn. Punn xetant bonde asate tor. Na. Xetant ascho ubir mat. Niz zavn kalleak disullem tem maddachem prati-rup va pod-bimb.

Kallo soglo ubrant buddlo. Angapangar hatapaiank ximttek sogleanim ubiruchch ubir. Tea ubira tavn utton ienvk punni zataie taka? ek pain kaddtana aniek ubrant rombta.

Vottare fojintuchch fojint. Kitem korchem samajanasatana to toinch bosalo ani vhodlean roddlo. Roddleari konnak aikota? xett baile burgiank ghevn pentek gela. Dhovo poixilea tottak gela.

Koxein ek mon korun koxttani ubrant lollon lollon xeta mere lagim ailo. Tachea noxiban taka merer tavn bhair xetak aillem maddachem pall mell'llem. Tem pall ghevn to koxttani voir ailo.

Voir ievn apalem mukamoll xetant polleta tor urlagi to? tond sogllem bodollam. Angache kes-i ubir revdol'lean datte motte zaleat. Edixia ximttecher ubir ravon edi motti zalea. Taka tachichch vollok mellon.

Teach vella kalleak sodhun dhovo toinsor ailo. Dhovo danvon ietana kalleak ek upai zollkolo. `atam ho upai hanv voparin tor jinnibor sukhan jievet' mhonnalo to apnnalagim.

Dhovo kalleak sodilaglo. Tori taka to disana zalo. Degen polletana ek vichitr monzat zollkali taka. Osolea monzatik tanne iedoll pollellem na. Taka kitem kollit ho ubrant budullo kallo mhonn.

"Konn tum?" vicharilaglo dhovo tea vichitr monzatik.

"Vogo rav." gorozlo kallo apalo tallo bodlun. "hanv zavmasam xeta rakkos."

"Kallo khoin gela? tanne kaso tuka bhitor ienvk soddlo?" soddpoddlo dhovo.

"Vogo rav." ille vhodlean gorozlo kallo. Hanv xeta rakkos. Kalleak hanvem iedolluchch bokavn khelam. Atam tukai khatam." mhonn dhovea sorxin gelo to.

Dhovo bhian dimbier poddon "dammaia." Mhonnalo. "Doiakorun mhaka khainaka. Tuvem kitem sanglein tem hanv kortam. Punn mhaka jienvk sodd."

"Zait. Hanv tuka jienvk soddtam." Mhonnalo kallo. "Punn ek xort. Mhoje vixiant tujia dhoniak tunvem kitench sangonk nozo. Jea disa tum sangtoi tea disa hanv tuka bokavn bokavn khatolom."

"Zait." Tokli bagailaglo dhovo.

"Titlem mat nhoi." Mhonnalo kallo. "Hanv kitem sangtam tem tunvem haddun dije. Ani hanvem sangullem tunvem korije."

"Zait." Koltiman ghalilaglo dhovo.

"Atam mhaka tum konnge tottak apovn vor." Mhonnalo kallo. Dhovo kalleak konnge tottak apovn vhorun gelo. Kallo potbhor konngi khavn zatoch lagxilea ranant vochon sushegachi nid kadilaglo.

Pentek gello put'tu xett sanjer ailo. To ievn polleta tori kitem? tachi konngi sogli nas zalea. Ani kaleacho patto na. `Him an'naddponnam doveachim.' Mhonn bhoglem taka. `dhovean kalleak logodd kaddun konngi pura khavn sopai kelea.' Mhonn chintilaglo to.

"Dhovo dhovo." Mhonnon apoilaglo to doviak.

Dhovo danvon ailo. "Kitem dhonia." Mhonnalo.

Put'tu xett konnge vixiant ani kallea vixiant vicharilaglo. Tori dhovo xeta rakkosachea bhian tond soddina zalo. Put'tu xeticho rag mostakak chodlo. Angnnantlem bhatenn boddonvchem boitadd vinchun to doviak sorsorit bodoilaglo.

Dusaro dis ailo. Tea dis-i put'tu xett pentek gelo. Hoch vell pollevn kallo portun xetantlea ubrant lollon xeta rakkosachea vesar ailo. Xeta rakkosak pollevn dhovo bhian man bagailaglo.

"Mhaka tovxiachea tottak apovn vhor." Formailaglo xeta rakkosachea vesar ascho kallo.

Dhovo kalleachea (xeta rakkosachea) painiank poddlo. Ani adlea disa boitaddan put'tu xettin apnnak marul'li gozol sangalaglo.

Tori kaleachem dorunn kalliz monvall'llena.

"Voge rav." Gorozlo kallo. "Mhaka tum vortai vo na tem sang. Na hanvuch tuka khatam."

"Dammaia. Mhaka khainaka. Tuka hanv tovxiachea tottak apovn vortam."Paratilaglo dhovo.

Oxem dhovean xeta rakkosachea vesar aschea kalleak tovxiachea tottak apovn velem.

Dhoni ailo. Tott nas zallem pollelem tanne. To ragan zollalaglo. "Dhovo dhovo." mhonn doviak apoilaglo. Dhovo ailoch taka ek muddo bandchi kodantti ghevn sorsorit bodoilaglo. Ani taka upaxim ghalilaglo.

Tisare dis-i dhoni pentek gelo.

Aiz dhovo marani nitronn zala. Mat nhoi taka bhuken voddi ietat. `Aiz xeta rakkosak kitench khanvk dinvchona.'Mhonn chintilaglo to.

Tea vellim ubrant buddon kallo, xeta rakkosachea vesar ailo.

"Mhaka aiz kunkdam khaije."Mhonnalaglo xeta rakkosachea vesar ascho kallo.

"Aiz tuka kitench khanvk dina. Kal mhaka dhonean kodantin sorsorit bodoilam. Mat nhoi upaxim galam." Mhonnalo dhovo xeta rakkosachea vesar aschea kalleak.

"Voge rav." Goroz ghalilaglo xeta rakkosachea vesar aschea kallo. "Kunkdam sorxin vornain tor tuka atanch katam." Mhonnon to doveachi gomtti dorunk gelo.

Bhian dhovo xeta rakkosachea vesar aschea kalleak kunkdachea guddalagim apovn vorn gelo.  Kallo karku kurku korun ekekuchch kunkdank khanvk laglo. Jivachea aklasak kunkdam ken kein, ken kein,  mhonn bobatt marilaglim.

Teach vellim put'tu xett pentent apalem kam veginch sompovn doveachi chori dorije ani sarki bud xikoije mhonn soraram ghora ietalo. Goralagim pavatana taka kunkdancheo aklasachio bobo aikolio. Xett kunkda guddalagim danvlo.

Guddalagim pavatana kitem polleta to? dhovo lojen sonddi ponda ghaln bosala. Ani konngi kunkdanchi gomtti chidd'ddun khavn asa.

"Konn toin?" gorozlo put'tu xett.

Mojen kunkdam khanvcheant mogn zavn asul'lea xeta rakkosachea vesar asul'lea kalleak ho tallo aikolo. Khoin tavn ho tallo ailo to pollenvk tokli gunvddavn pollelem tanne. Tedalla budvont put'tu xetik to ves gallo aploch petto kallo mhonn vollok mell'lli.

Put'tu xettin "kallo kallo." Mhonn bobatt ghali.

Atam apli fituri ugtaddak aili ti kalleak kolli. Tanne tokxan apalya painiank bud sangli. Vanchlear bhik magon khatam mhonnon to poixilea ottong ranak danvlo. 

Ho kallo, xeta rakkosachea vesar aila mhonn kollit jallo dhovo kalleak danvddavn vorn gelo. Tori adlea disa maran nitronn zal'lean ani pottak khainatul'lean taka chodd dhanvonk zalem na. To ghora pattim ailo. Kalleachi fituri kolli mhollea sontosan "vvau, vvau, vvau." Mhonnonunch ravlo.

Pette attain `vvau vvau vvau' mhonntat. Punn amkam tem `bav bav bav' mhonn aikota. Attain pette `duvo duvo duvo' mhollear danvon ietat (dhovo dhovo asullem mat atam duvo duvo zalam).

Toxench kalleak kallo kallo mhonnon mhonnon atam ami tem kolo kolo mhonnonk dorlam.

Put'tu xetichea ghora tavn danvullo ho kolo azun pasun ottong ranamni jieta. Ani pettiank vo doviak polletana bhieta. Tachem ang attain ubrant buddulle borich asa. Tachi ubrant budul'li ximtti azun motti asa.  ZalearI apli bud mat to soddina. Ranant ravon doviak `vogo rav.' Mhonn formaita. Tem mat amkam `ukkevo ukkevo.' Mhonn aikota.

 

  -----------------------------------------------------------------------------------------------

mÉѨÉÑ vÉåÌOûcrÉÉå MüÉhrÉÉå: 2

kÉuÉÉå AÉlÉÏ MüÉVûÉå
BlxÉÏ mÉÉsÉQûMüÉ

mÉѨÉÔ vÉåOû uWûQû xÉÉuÉMüÉU. iÉÉMüÉ uWûQû AÉxiÉ AÉxÉssÉÏ. iÉÉcrÉÉ AÉxiÉÏU iÉÉhÉå eÉÉrÉirÉÉ jÉUÉcÉÏ M×üvÉÏ MåüssÉÏ. eÉÉrÉiÉÏÇ MÑüÇMüQûÉÇ AÉlÉÏ aÉÉåUuÉÉÇrÉ mÉÉåxÉssÉÏÇ.

irÉÉ aÉÉÇuÉÉÇiÉ irÉÉ uÉUxÉÉ cÉÉåUÉÇcÉå EmÉÉSì cÉQûsÉå. iÉÉå mÉåÇOåûMü uÉåiÉÉlÉÉ iÉÉhÉå sÉÉÌrÉssÉÏ MühÉaÉÏ, iÉÉåuÉvÉÏÇ, AÉsÉåÇ, ÍqÉUxÉÉÇaÉ, ÍcÉmÉOûÉÇ, cÉÉåUÏ eÉÉÇuÉMü sÉÉaÉsÉÏÇ. qÉÉQûÉ uÉrÉsÉå oÉÉåÇQåûrÉ qÉÉrÉÉMü eÉÉsÉå. MÑüÇMüQûÉÇrÉ LMåüMücÉ lÉmÉÇrÉcÉ eÉÉsÉÏÇ.

irÉÉ ZÉÉÌiÉU iÉÉhÉå LMü SÏxÉ AÉÇaÉQûÏ uÉcÉÉålÉ SÉålÉ mÉåOèrÉÉÇMü WûÉQûsÉå. iÉÉÇiÉsÉÉå LMü kÉuÉÉå. iÉÉMüÉ iÉÉhÉå kÉuÉÉå qWûhÉ lÉÉÇuÉ ÌSsÉåÇ. iÉÉÇiÉsÉÉå SÒxÉUÉå MüÉVûÉå. iÉÉMüÉ iÉÉhÉå MüÉVûÉå qWûhÉ lÉÉÇuÉ ÌSsÉåÇ.

SÉåaÉÏ mÉåOèrÉÉÇMü mÉѨÉÔ vÉåOûÏlÉ AÉmÉsÉÏÇ iÉÉåOûÉÇ pÉÉOûÉÇ UÉMücÉÏ eÉuÉÉoÉSÉUÏ ÌSsÉÏ. irÉÉ EmÉUÉÇiÉ AÉmÉsÉÏ xÉaÉVûÏ eÉuÉÉoÉSÉUÏ kÉuÉÉå AÉlÉÏ MüÉVûrÉÉcÉåU xÉÉåQÒûlÉ ZÉÇÌiÉÌuÉhÉå iÉÉå mÉåÇOåûMü uÉcÉÉålÉ rÉåiÉÉsÉÉå.

kÉuÉÉå pÉÉUÏcÉ mÉÉirÉåhÉåcÉÉå. iÉÉå kÉlrÉÉlÉ xÉÉÇaÉssÉåÇ MüÉqÉ xÉÑQûxÉÑQûÉrÉålÉ MüUiÉÉsÉÉå. MüÉVûÉå CssÉÉåxÉÉå AÉVûvÉÏ. iÉÉMüÉ UÉiÉ SÏxÉ mÉѨÉÔ vÉåOûÏcÉåÇ iÉÉåOû UÉMüÉålÉ UÉMüÉålÉ mÉÑUÉå eÉÉssÉåÇ.

`MüÉqÉÉaÉÉUÉÇMü eÉÉsrÉÉU AÉOû uÉÉåUÉÇcÉåÇ MüÉqÉ. EmÉUÉÇiÉsÉÉå uÉåVû xÉÑOûÏ. irÉÉ pÉÉrÉU AÉrÉiÉÉUÉcÉåÇ AÉlÉÏ TåüxiÉÉ mÉUoÉå uÉåVûÉU UeÉÉ. xÉÉÇaÉÉiÉÉcÉ iÉÉÇMüÉÇ SUoÉxiÉ xÉÉÇoÉÉVû. TåüxiÉÉ mÉUoÉåMü oÉÉålÉÉxÉ. AÉqÉMüÉÇ xÉÉÇoÉÉVûrÉÏ lÉÉ qÉɨÉÏrÉ lÉÉ. uWûrÉsrÉÉlÉ ÌSxÉÉcÉåÇ cÉuÉÏxÉ uÉÉåUÉÇ MüÉqÉ.' ÍcÉÇiÉÉsÉÉå iÉÉå. irÉÉ ZÉÉÌiÉU LMü mÉÉuÉOûÏÇ mÉѨÉÔ vÉåOûÏcrÉÉ mÉÉxÉÉÇiÉsÉåÇ xÉÑOûÉeÉå qWûhÉ iÉÉå EmÉÉuÉ xÉÉåSiÉÉsÉÉå.

LMü SÏxÉ mÉѨÉÔ vÉåOû mÉåÇOåûMü aÉåsÉÉå. kÉuÉÉå AÉlÉÏ MüÉVûÉå iÉÉåOûÉ pÉÉOûÉÇlÉÏ pÉÇuÉiÉÉsÉå. iÉÉåOûÉ pÉÉOûÉÇlÉÏ pÉuÉÉålÉ pÉuÉÉålÉ oÉÉårÉsÉÉ vÉåiÉÉsÉÉaÉÏÇ AÉrÉsÉå.

oÉÉårÉsÉÉ vÉåiÉÉÇiÉ MüÉVûÉå ÌMüiÉåÇ mÉVåûiÉÉ? LMü qÉÉQû vÉåiÉÉÇiÉ mÉQûsÉÉ. iÉÉÇiÉÔÇ UÉxÉ UÉxÉ oÉÉåÇQåû AÉxÉÉiÉ. iÉÉMüÉ ÌMüiÉåÇ MüÍVûiÉ oÉÉårÉsÉÉ vÉåiÉÉcrÉÉ ESMüÉÇiÉ AÉxÉcÉÉå qÉÉQû vÉåiÉÉ qÉåUåU AÉxÉcrÉÉ qÉÉQûÉcÉåÇ mÉëÌiÉÃmÉ qWûhÉ.

eÉÉrÉiÉÉå iÉåÇmÉ jÉÉuÉlÉ oÉÉåÇQûÉå ÌmÉrÉåeÉå qWûhÉ AÉvÉåuÉlÉ AÉxÉssrÉÉ MüÉVûrÉÉMü qÉÉQûÉU cÉQûÉåÇMü eÉÉrÉlÉÉiÉssÉåÇ eÉÉssrÉÉlÉ iÉÉcÉÏ AÉvÉÉ AÉvÉÉcÉ eÉÉuÉlÉ EUssÉÏ.

`AÉiÉÉÇ vÉåiÉÉÇiÉ mÉQûssÉå Wåû oÉÉåÇQåû xÉÉåQûcÉå lWûrÉ' qWûhÉ EmÉÉrÉ xÉÉåSÏsÉÉaÉsÉÉå MüÉVûÉå. kÉuÉrÉÉlÉ MüÉÇrÉ Wåû oÉÉåÇQåû mÉVåûsrÉÉiÉaÉÏ qWûhÉ iÉÉå kÉuÉrÉÉ MÑüÍvÉlÉ mÉVåûsÉÉaÉsÉÉå. kÉuÉÉå iÉÉåOûÉcrÉÉ AÉMüÉQûrÉÉsÉÉaÉÏÇ SÏvOû sÉÉuÉlÉ MüÉåhÉÏ cÉÉåU rÉåiÉÉiÉaÉÏ qWûhÉ mÉVåûuÉlÉ AÉxÉssÉÉå.

`kÉuÉrÉÉlÉ mÉVåûlÉÉiÉssÉåÇ oÉÉåUåÇcÉ eÉÉsÉåÇ. eÉU kÉuÉÉå Wåû oÉÉåÇQåû mÉVåûiÉ iÉU Wåû ÌuÉÇcÉÔlÉ MüÉåQûYrÉÉÇiÉ UÉxÉ MüUcÉåÇ cÉÌQûiÉ MüÉqÉ qWûÉMüÉ SÏiÉ qWûhÉ' ÍcÉÇiÉÑlÉ iÉÉMüÉ AvÉåÇ xÉÉÇaÉÉsÉÉaÉsÉÉå.


xɨÉÏ kÉuÉrÉÉlÉ WÕûÇ qWûhÉ iÉMüsÉÏ WûÉsÉrÉsÉÏ. iÉÉå mÉrÉÍvÉsrÉÉ iÉÉåOûÉMü aÉåsÉÉå. iÉÉMüÉ ÌMüiÉåÇ MüÍVûiÉ ½É MümÉOûÏ MüÉVûrÉÉcÉÏÇ MÑüiÉǧÉÉÇ.

kÉuÉÉå aÉåssÉÉåcÉ aÉåssÉÉå MüÉVûÉå SoÉYMü qWûhÉ vÉåiÉÉMü EQûsÉÉå. ÌMüirÉÉ? vÉåiÉÉÇiÉ mÉQûssÉå oÉÉåÇQåû ZÉÉiÉÉÇ qWûhÉ. mÉÔhÉ vÉåiÉÉÇiÉ oÉÉåÇQåû AÉxÉÉiÉå iÉU. lÉÉ. vÉåiÉÉÇiÉ AxÉcÉÉå EoÉÏU qÉÉiÉ. lÉÏeÉ eÉÉuÉlÉ MüÉVûrÉÉMü ÌSxÉssÉåÇ iÉåÇ qÉÉQûÉcÉåÇ mÉëÌiÉÃmÉ uÉ mÉQûÌoÉÇoÉ.

MüÉVûÉå xÉaÉVûÉå EoÉÏUÉÇiÉ oÉÑQûsÉÉå. AÉÇaÉÉmÉÉÇaÉÉU WûÉiÉÉmÉÉÇrÉÉÇMü ÍvÉqÉOåûMü xÉaÉtrÉÉlÉÏ EoÉÏUcÉ EoÉÏU. irÉÉ EoÉÏUÉ jÉÉuÉlÉ EOûÉålÉ rÉåÇuÉMü mÉÑhÉÏ eÉÉiÉÉrÉå iÉÉMüÉ? LMü mÉÉÇrÉ MüÉQûiÉÉlÉÉ AlrÉåMü EoÉÏUÉÇiÉ UÉåÇoiÉÉ.

uÉÉåOûOûÉUå TüÎeÉÇiÉcÉ TüÎeÉÇiÉ. ÌMüiÉåÇ MüUcÉåÇ xÉqÉeÉÉlÉÉxÉiÉÉlÉÉ iÉÉå jÉÇrÉcÉ oÉÉåxÉsÉÉå AÉlÉÏ uWûQûsrÉÉlÉ UQûsÉÉå. UQûsrÉÉUÏ MüÉåhÉÉMü AÉrÉMüÉiÉÉ? vÉåOû oÉÉrÉsÉå pÉÑUarÉÉÇMü bÉåuÉlÉ mÉåÇOåûMü aÉåsÉÉ. kÉuÉÉå mÉrÉÍxÉsrÉÉ iÉÉåOûÉMü aÉåsÉÉ.

MüvÉåÇrÉ LMü qÉlÉ MülÉï MüvÉOûÉÇlÉÏ EoÉÏUÉÇiÉ sÉÉåVûÉålÉ sÉÉåVûÉålÉ vÉåiÉÉ qÉåUåsÉÉaÉÏÇ AÉrÉsÉÉå. iÉÉcrÉÉ lÉvÉÏoÉÉlÉ iÉÉMüÉ qÉåUåU jÉÉuÉlÉ pÉÉrÉU vÉåiÉÉMü AÉÌrÉssÉåÇ qÉÉQûÉcÉåÇ mÉÉVû qÉåtVåûÇ. iÉåÇ mÉÉVû bÉåuÉlÉ iÉÉå MüvOûÉÇlÉÏ uÉrÉU AÉrÉsÉÉå.

uÉrÉU rÉåuÉlÉ AÉmÉsÉåÇ qÉÑMüÉqÉÉåVû vÉåiÉÉÇiÉ mÉVåûiÉÉ iÉU EUsÉÉaÉÏ iÉÉå? iÉÉåÇQû xÉaÉVåûÇ oÉSÉssÉÉÇ. AÉÇaÉÉcÉå MåüxÉrÉÏ EoÉÏU UåuÉQûÉssrÉÉlÉ SÉOåû qÉÉåOåû eÉÉsrÉÉiÉ. LÌSvÉrÉÉ ÍvÉqÉOåûcÉåU EoÉÏU UÉuÉÉålÉ LSÏ qÉÉåOûÏ eÉÉsrÉÉ. iÉÉMüÉ iÉÉÍcÉcÉ uÉÉåVûÉåMü qÉåVûÉlÉÉ.

irÉÉcÉ uÉåVûÉ MüÉVûrÉÉMü xÉÉåkÉÑlÉ kÉuÉÉå jÉÇrÉxÉU AÉrÉsÉÉå. kÉuÉÉå kÉÉÇuÉÉålÉ rÉåiÉÉlÉÉ MüÉVûrÉÉMü LMü EmÉÉrÉ fÉtMüÉsÉÉå. `AÉiÉÉÇ WûÉå EmÉÉrÉ WûÉÇuÉ uÉÉmÉÉUÏlÉ iÉU ÎeÉÍhÉpÉU xÉÑZÉÉlÉ ÎeÉrÉåuÉrÉåiÉ' qWûhÉÉsÉÉå iÉÉå AÉmhÉÉsÉÉaÉÏÇ.

kÉuÉÉå MüÉVûrÉÉMü xÉÉåÌSsÉÉasÉÉå. iÉUÏ iÉÉMüÉ iÉÉå ÌSxÉÉlÉÉ eÉÉsÉÉå. SåaÉålÉ mÉVåûiÉÉlÉÉ LMü ÌuÉÍcÉ§É qÉlÉeÉÉiÉ fÉtMüÉsÉÏ iÉÉMüÉ. AxÉsrÉÉ qÉlÉeÉÉÌiÉMü iÉÉhÉå rÉåSÉåVû mÉVåûssÉåÇ lÉÉ. iÉÉMüÉ ÌMüiÉåÇ MüÍVûiÉ WûÉå EoÉÏUÉÇiÉ oÉÑQûssÉÉå MüÉVûÉå qWûhÉ.

"MüÉåhÉ iÉÔÇ?" ÌuÉcÉÉËUsÉÉaÉsÉÉå kÉuÉÉå irÉÉ ÌuÉÍcÉ§É qWûleÉÉÌiÉMü.

"uÉÉåaÉÉå UÉuÉ." aÉeÉÉïsÉÉå MüÉVûÉå AÉmÉsÉÉå iÉÉVûÉå oÉSsÉÑlÉ. "WûÉÇuÉ eÉÉuÉlÉÉxÉÉÇ vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉ."

"MüÉVûÉå ZÉÇrÉ aÉåsÉÉ? iÉÉhÉå MüxÉÉå iÉÑMüÉ ÍpÉiÉU rÉåÇuÉMü xÉÉåQûsÉÉå?" cÉQûmÉQûsÉÉå kÉuÉÉå.

"uÉÉåaÉÉå UÉuÉ." CssÉåÇ uWûQûsrÉÉlÉ aÉeÉÉïsÉÉå MüÉVûÉå. WûÉÇuÉ vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉ. MüÉVûrÉÉMü WûÉÇuÉå rÉåSÉåVûcÉ oÉÉåMüÉuÉlÉ ZÉåsÉÉÇ. AÉiÉÉÇ iÉÑMüÉrÉ ZÉÉiÉÉÇ." qWûhÉ kÉuÉrÉÉxÉÍvÉïlÉ aÉåsÉÉå iÉÉå.

WûuÉÉå ÍpÉrÉÉlÉ ÌSÇoÉrÉåU mÉQûÉålÉ "SqqÉÉrrÉÉ." qWûhÉÉsÉÉå. "SrÉÉMülÉï qWûÉMüÉ ZÉÉrÉlÉÉMüÉ. iÉÑuÉåÇ ÌMüiÉåÇ xÉÉÇaÉsÉåÇrÉ iÉåÇ WûÉÇuÉ MüUiÉÉÇ. mÉÔhÉ qWûÉMüÉ ÎeÉrÉåÇuÉMü xÉÉåQû."

"eÉÉrÉiÉ. WûÉÇuÉ iÉÑMüÉ ÎeÉrÉåÇuÉMü xÉÉåQûiÉÉÇ." qWûhÉÉsÉÉå MüÉVûÉå. "mÉÔhÉ LMü vÉUiÉ. qWûeÉå ÌuÉvrÉÉÇiÉ iÉÑerÉÉ kÉlrÉÉMü iÉÑÇuÉåÇ ÌMüiÉåÇcÉ xÉÉÇaÉÉåÇMü lÉeÉÉå. erÉÉ ÌSxÉÉ iÉÔÇ xÉÉÇaÉiÉÉrÉ irÉÉ SÏxÉÉ WûÉÇuÉ iÉÑMüÉ oÉÉåMüÉuÉlÉ oÉÉåMüÉuÉlÉ ZÉÉiÉsÉÉåÇ."

"eÉÉrÉiÉ." iÉMüsÉÏ oÉÉaÉÉrÉsÉÉaÉsÉÉå kÉuÉÉå.

"ÌiÉiÉsÉåÇ qÉÉiÉ lWûrÉ." qWûhÉÉsÉÉå MüÉVûÉå. "WûÉÇuÉ ÌMüiÉåÇ xÉÉÇaÉiÉÉÇ iÉåÇ iÉÑÇuÉåÇ WûÉQÕûlÉ SÏeÉå. AÉlÉÏ WûÉÇuÉåÇ xÉÉÇaÉssÉåÇ iÉÑÇuÉåÇ MüËUeÉå."

"eÉÉrÉiÉ." ZÉÉsÉÌiÉqÉÉlÉ bÉÉÍsÉsÉÉaÉsÉÉå kÉuÉÉå.

"AÉiÉÉÇ qWûÉMüÉ iÉÔÇ MühÉaÉå iÉÉåOûÉMü AÉmÉuÉlÉ uÉÉåU." qWûhÉÉsÉÉå MüÉVûÉå. kÉuÉÉå MüÉVûrÉÉMü MühÉaÉå iÉÉåOûÉMü AÉmÉuÉlÉ uWûUlÉ aÉåsÉÉå. MüÉVûÉå mÉÉåOûpÉU MühÉaÉÏ ZÉÉuÉlÉ eÉÉiÉcÉ sÉÉaÉÍvÉsrÉÉ UÉlÉÉÇiÉ uÉÉåcÉÉålÉ AÉUÉqÉÉrÉåcÉÏ lÉÏS MüÉÌQûsÉÉaÉsÉÉå.

mÉåÇOåûMü aÉåssÉÉå mÉѨÉÔ vÉåOû xÉÉÇeÉåU AÉrÉsÉÉå. iÉÉå rÉåuÉlÉ mÉVåûiÉÉ iÉUÏ ÌMüiÉåÇ. iÉÉcÉÏ MühÉaÉÏ xÉaÉVûÏ lÉÉxÉ eÉÉsrÉÉ. AÉlÉÏ MüÉVûrÉÉcÉÉå mÉɨÉÉå lÉÉ. `WûÏÇ A³ÉÉQûmÉhÉÉÇ kÉuÉrÉÉcÉÏÇ.' qWûhÉ pÉaÉsÉåÇ iÉÉMüÉ. `kÉuÉrÉÉlÉ MüÉVûrÉÉMü sÉaÉÉQû MüÉQÕûlÉ MühÉaÉÏ mÉÔUÉ ZÉÉuÉlÉ xÉTüÉrÉ MåüsrÉÉ.' qWûhÉ ÍcÉÇÌiÉsÉÉaÉsÉÉå iÉÉå.

"kÉuÉÉå kÉuÉÉå." qWûhÉÉålÉ AÉmÉrÉsÉÉaÉsÉÉå iÉÉå kÉuÉrÉÉMü.

kÉuÉÉå kÉÉÇuÉÉålÉ AÉrÉsÉÉå. "ÌMüiÉåÇ kÉlrÉÉ." qWûhÉÉsÉÉå.

mÉѨÉÔ vÉåOû MühÉaÉå ÌuÉvrÉÉÇiÉ AÉlÉÏ MüÉVûrÉÉ ÌuÉvrÉÉÇiÉ ÌuÉcÉÉËUsÉÉaÉsÉÉå. iÉUÏ kÉuÉÉå vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ ÍpÉrÉÉlÉ iÉÉåÇQû xÉÉåÌQûlÉÉ eÉÉsÉÉå. mÉѨÉÔ vÉåOûÏcÉÉå UÉaÉ qÉxiÉMüÉMü cÉQûsÉÉå. AÉÇaÉhÉÉÇiÉsÉåÇ pÉÉiÉåhÉ oÉQûÇuÉcÉåÇ oÉrÉiÉÉQû ÌuÉÇcÉÑlÉ iÉÉå kÉuÉrÉÉMü xÉUxÉUÏiÉ oÉÉåQûrÉsÉÉaÉsÉÉå.

SÒxÉUÉå SÏxÉ AÉrÉsÉÉå. irÉÉ SÏxÉrÉÏ mÉѨÉÔ vÉåOû mÉåÇOåûMü aÉåsÉÉå. WûÉåcÉ uÉåVû mÉVåûuÉlÉ MüÉVûÉå mÉUiÉÔlÉ vÉåiÉÉÇiÉsrÉÉ EoÉÏUÉÇiÉ sÉÉåVûÉålÉ vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉrÉsÉÉå. vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉMü mÉVåûuÉlÉ kÉuÉÉå ÍpÉrÉÉlÉ qÉÉlÉ oÉÉaÉÉrÉsÉÉaÉsÉÉå.

"qWûÉMüÉ iÉÉåuÉvrÉÉcrÉÉ iÉÉåOûÉMü AÉmÉuÉlÉ uÉU." TüUqÉÉrÉsÉÉaÉsÉÉå vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉcÉÉå MüÉVûÉå.

kÉuÉÉå MüÉVûrÉÉcrÉÉ (vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ) mÉÉÇrÉÉÇMü mÉQûÉsÉÉaÉsÉÉå. AÉlÉÏ AÉSsrÉÉ ÌSxÉÉ oÉrÉiÉÉQûÉlÉ mÉѨÉÔ vÉåOûÏlÉ AÉmÉhÉÉMü qÉÉUssÉÏ aÉeÉÉsÉ xÉÉÇaÉÉsÉÉaÉsÉÉå.

iÉUÏ MüÉVûrÉÉcÉåÇ kÉÉÂhÉ MüÉÍVûeÉ qÉÉåÇuÉÉVûÉlÉÉ eÉÉsÉåÇ.

"uÉÉåaÉå UÉuÉ." aÉUeÉÉsÉÉå MüÉVûÉå. "qWûÉMüÉ iÉÔÇ uÉÉåUiÉÉrÉ uÉÉ lÉÉ iÉåÇ xÉÉÇaÉ. lÉÉ WûÉÇuÉcÉ iÉÑMüÉ ZÉÉiÉÉÇ."

"SqqÉrrÉÉ. qWûÉMüÉ ZÉÉrÉlÉÉMüÉ. iÉÑMüÉ WûÉÇuÉ iÉÉåuÉvrÉÉcrÉÉ iÉÉåOûÉMü AÉmÉuÉlÉ uÉÉåUiÉÉÇ." mÉUÉÌiÉsÉÉaÉsÉÉå kÉuÉÉå.

AvÉåÇ kÉuÉrÉÉlÉ vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉcrÉÉ MüÉVûrÉÉMü iÉÉåuÉvrÉÉcrÉÉ iÉÉåOûÉMü AÉmÉuÉlÉ uWåûsÉåÇ.

kÉlÉÏ AÉrÉsÉÉå. iÉÉåOû lÉÉxÉ eÉÉssÉåÇ mÉVåûsÉåÇ iÉÉhÉå. iÉÉå UÉaÉÉlÉ fÉVûÉsÉÉaÉsÉÉå. "kÉuÉÉå kÉuÉÉå." qWûhÉ kÉuÉrÉÉMü AÉmÉrÉsÉÉaÉsÉÉå. kÉuÉÉå AÉÌrÉssÉÉåcÉ iÉÉMüÉ LMü qÉÑQûÉå oÉÉÇScÉÏ MüÉåSÉÇOûÏ bÉåuÉlÉ xÉUxÉUÏiÉ oÉQûrÉsÉÉaÉsÉÉå. AÉlÉÏ iÉÉMüÉ EmÉÉvÉÏÇ bÉÉsÉÏsÉÉaÉsÉÉå.

ÌiÉxÉUå SÏxÉrÉÏ kÉlÉÏ mÉåÇOåûMü aÉåsÉÉå.

AÉeÉ kÉuÉÉå qÉÉUÉÇlÉÏ ÌlɧÉÉhÉ eÉÉsÉÉ. qÉÉiÉ lWûrÉ iÉÉMüÉ pÉÑMåülÉ uÉÉåQûÏ rÉåiÉÉiÉ. `AÉeÉ vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉMü ÌMüiÉåÇcÉ ZÉÉÇuÉMü ÌSÇuÉcÉÉålÉÉ.' qWûhÉ ÍcÉÇÌiÉsÉÉaÉsÉÉå iÉÉå.

irÉÉ uÉåVûÏÇ EoÉÏUÉÇiÉ oÉÑQûÉålÉ MüÉVûÉå, vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉrÉsÉÉå.

"qWûÉMüÉ AÉeÉ MÑüÇMüQûÉÇ ZÉÉrÉeÉå." qWûhÉÉsÉÉaÉsÉÉå vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉcÉÉå MüÉVûÉå.

"AÉeÉ iÉÑMüÉ ÌMüiÉåÇcÉ ZÉÉÇuÉMü SÏlÉÉ. MüÉsÉ qWûÉMüÉ kÉlrÉÉlÉ MüÉåSÉÇOûÏlÉ xÉUxÉUÏiÉ oÉQûrÉsÉÉÇ. qÉÉiÉ lWûrÉ EmÉÉvÉÏÇ bÉÉsÉÉÇ." qWûhÉÉsÉÉå kÉuÉÉå vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉcrÉÉ MüÉVûrÉÉMü.

"uÉÉåaÉå UÉuÉ." aÉÉåUÉåeÉ bÉÉsÉÏsÉÉaÉsÉÉå vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉcrÉÉ MüÉVûÉå. "MÑüÇMüQûÉÇ xÉUÍvÉlÉ uÉÉåUlÉÉÇrÉ iÉU iÉÑMüÉ AÉiÉÉÇcÉ ZÉÉiÉÉÇ." qWûhÉÉålÉ iÉÉå kÉuÉrÉÉcÉÏ aÉÉåqÉOûÏ kÉÂÇMü aÉåsÉÉå.

ÍpÉrÉÉlÉ kÉuÉÉå vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉcrÉÉ MüÉVûrÉÉMü MÑüÇMüQûÉcrÉÉ bÉÑQûÉsÉÉaÉÏÇ AÉmÉuÉlÉ uWûlÉï aÉåsÉÉå. MüÉVûÉå MüÉMÔïü MÑüMÔïü MülÉï LMåüMücÉ MÑüÇMüQûÉÇMü ZÉÉÇuÉMü sÉÉasÉÉå. eÉÏuÉÉcrÉÉ AÉYsÉÉxÉÉMü MÑüÇMüQûÉÇ MåüÇ MåüÇ qWûhÉ oÉÉåoÉÉOû qÉÉËUsÉÉaÉsÉÏÇ.

irÉÉcÉ uÉåVûÏÇ mÉѨÉÔ vÉåOû mÉåÇOåûÇiÉ AÉmÉsÉåÇ MüÉqÉ uÉåÌaÉÇcÉ xÉÇmÉuÉlÉ kÉuÉrÉÉcÉÏ cÉÉåUÏ kÉËUeÉå AÉlÉÏ xÉÉUMüÐ oÉÔS ÍvÉMürÉeÉå qWûhÉ xÉUÉUÉÇ bÉUÉ rÉåiÉÉsÉÉå. bÉUÉsÉÉaÉÏÇ mÉÉuÉiÉÉlÉÉ iÉÉMüÉ MÑüÇMüQûÉcrÉÉå AÉYsÉÉxÉÉcrÉÉå oÉÉåoÉÉå AÉrÉMüÉsÉÉaÉsrÉÉå. vÉåOû MÑüÇMüQûÉ bÉÑQûÉsÉÉaÉÏÇ kÉÇuÉsÉÉå.

bÉÑQûÉsÉÉaÉÏÇ mÉÉuÉiÉÉlÉÉ ÌMüiÉåÇ mÉVåûiÉÉ iÉÉå? kÉuÉÉå sÉeÉålÉ xÉÉåÇQûÏ mÉÉåÇSÉ bÉÉsÉlÉ oÉÉåxÉsÉÉ. AÉlÉÏ MüÉåhÉaÉÏ MÑüÇMüQûÉÇcÉÏ aÉÉåqÉOûÏ ÍcÉQûQÒûlÉ ZÉÉuÉlÉ AÉxÉÉ.

"MüÉåhÉ jÉÇrÉ?" aÉUeÉÉsÉÉå mÉѨÉÔ vÉåOû.

qÉeÉålÉ MÑüÇMüQûÉÇ ZÉÉÇuÉcrÉÉÇiÉ qÉaÉlÉ eÉÉuÉlÉ AÉxÉssrÉÉ vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉxÉssrÉÉ MüÉVûrÉÉMü WûÉå iÉÉVûÉå AÉrÉMüÉsÉÉå. ZÉÇrÉ jÉÉuÉlÉ WûÉå iÉÉVûÉå AÉrÉsÉÉå iÉÉå mÉVåûÇuÉMü iÉMüsÉÏ bÉÑÇuÉQûÉuÉlÉ mÉVåûsÉåÇ iÉÉhÉå. iÉåSÉVûÉ oÉÑSuÉÇiÉ mÉѨÉÔ vÉåOûÏMü iÉÉå uÉåxÉ bÉÉssÉÉå AÉmÉsÉÉåcÉ mÉåOûÉå MüÉVûÉå qWûhÉ uÉÉåVûÉåMü qÉåtVûÏ.

mÉѨÉÔ vÉåOûÏlÉ "MüÉVûÉå MüÉVûÉå." qWûhÉ oÉÉåoÉÉOû bÉÉsÉÏ.

AÉiÉÉÇ AÉmÉsÉÏ ÌTüiÉÑUÏ EaÉiÉÉQûÉMü AÉrÉsÉÏ iÉÏ MüÉVûrÉÉMü MütVûÏ. iÉÉhÉå iɤÉhÉ AÉmÉsrÉÉ mÉÉÇrÉÉÇMü oÉÔS xÉÉÇaÉsÉÏ. uÉÉÇcÉsrÉÉU pÉÏMü qÉÉaÉÉålÉ ZÉÉiÉÉÇ qWûhÉÉålÉ iÉÉå mÉrÉÍvÉsrÉÉ AOèOûÇaÉ UÉlÉÉMü kÉÉÇuÉsÉÉå.

WûÉå MüÉVûÉå, vÉåiÉÉ UÉYMüÉåxÉÉcrÉÉ uÉåxÉÉU AÉrÉsÉÉ qWûhÉ MüÍVûiÉ eÉÉssÉÉå kÉuÉÉå MüÉVûrÉÉMü kÉÇuÉQûÉuÉlÉ uÉÉåUlÉ aÉåsÉÉå. iÉUÏ AÉSsrÉÉ ÌSxÉÉ qÉÉUÉlÉ ÌlɧÉÉhÉ eÉÉssrÉÉlÉ AÉlÉÏ mÉÉåOûÉMü ZÉÉrÉlÉÉiÉssrÉÉlÉ iÉÉMüÉ cÉQû kÉÇuÉÉåÇMü eÉÉsÉåÇlÉÉ. iÉÉå bÉUÉ mÉÉOûÏÇ AÉrÉsÉÉå. MüÉVûrÉÉcÉÏ ÌTüiÉÑUÏ MütVûÏ qWûtVûrÉÉ xÉÇiÉÉåxÉÉlÉ "uuÉÉ, uuÉÉ, uuÉÉ." qWûhÉÉålÉÇcÉ UÉuÉsÉÉå.

mÉåOåû AÉiÉÉÇrÉ `uuÉÉ uuÉÉ uuÉÉ' qWûhiÉÉiÉ. mÉÔhÉ AÉqÉMüÉÇ iÉåÇ `oÉF oÉF oÉF' qWûhÉ AÉrÉMüÉiÉÉ. AÉiÉÉÇrÉ mÉåOåû `SÒuÉÉå SÒuÉÉå SÒuÉÉå' qWûVûrÉÉU kÉÉÇuÉÉålÉ rÉåiÉÉiÉ (kÉuÉÉå kÉuÉÉå AÉxÉssÉåÇ qÉÉiÉ AÉiÉÉÇ SÒuÉÉå SÒuÉÉå eÉÉsÉÉÇ).

iÉvÉåÇcÉ MüÉVûrÉÉMü MüÉVûÉå MüÉVûÉå qWûhÉÉålÉ qWûhÉÉålÉ AÉiÉÉÇ AÉqÉÏ iÉåÇ MüÉåsÉÉå MüÉåsÉÉå qWûhÉÉåMü kÉUsÉÉÇ.

mÉѨÉÔ vÉåÌOûcrÉÉ bÉUÉ jÉÉuÉlÉ kÉÉÇuÉssÉÉå WûÉå MüÉåsÉÉå AÉeÉÔlÉ mÉÉxÉÔlÉ AOèOûÉÇaÉ UÉlÉÉÇlÉÏ ÎeÉrÉåiÉÉ. AÉlÉÏ mÉåOûrÉÉÇMü uÉÉ kÉuÉrÉÉMü mÉVåûiÉÉlÉÉ ÍpÉrÉåiÉÉ. iÉÉcÉåÇ AÉÇaÉ AÉiÉÉÇrÉ EoÉÏUÉÇiÉ oÉÑQûssÉå oÉUÏcÉ AÉxÉÉ. iÉÉcÉÏ EoÉÏUÉÇiÉ oÉÑQûssÉÏ ÍvÉqÉOûÏ AÉeÉÔlÉ qÉÉåOûÏ AÉxÉÉ. eÉÉsrÉÉUÏ AÉmÉsÉÏ oÉÔS qÉÉiÉ iÉÉå xÉÉåÌQûlÉÉ. UÉlÉÉÇiÉ UÉuÉÉålÉ kÉuÉrÉÉMü `uÉÉåaÉÉå UÉuÉ.' qWûhÉ TüUqÉÉrÉiÉÉ. iÉåÇ qÉÉiÉ AÉqÉMüÉÇ `EYMåüuÉÉå EYMåüuÉÉå.' qWûhÉ AÉrÉMüÉiÉÉ.

   

  No part of this story may be reproduced in any manner without the prior written permission from the author.
Author: Ancy Paladka Url: www.konkanifoundation.com

 
Browse Archive
 
Twinkle Star column contains Konkani poems and short stories by Ancy Paladka.
 
 
 
Privacy  |  Terms and Conditions  |  Tell your Friend  |  Contact Us  |  Join Us  |  Home    
Site designed and maintained by Mangalore Media Company